střelnice :
Při výjezdu z obce směrem na Krupku je po levé straně oplocený areál, který v současnosti slouží jako sportoviště „ranč Severní hvězda“. Tento prostor sloužil od válečných let až do roku 1990 jako vojenská střelnice. Tuto střelnici vybudovali za druhé světové války Němci, kteří měli kasárna v nedalekém Bohosudově. Zde se němečtí vojáci cvičili ve střelbě, odkud po šesti týdnech výcviku odcházeli na frontu. Ještě v březnu roku 1945 tu probíhal výcvik 16-letých chlapců. Střelby tu probíhaly dnem i nocí, přičemž při nočních střelbách se používaly velké reflektory. Němci zde také cvičili střelbu z malých děl tzv. PAK 37mm 35/36. Aby dosáhli patřičné vzdálenosti od cíle, uzavřeli cestu vedoucí z obce do Krupky a palebnou čáru měli dole pod silnicí v loukách nad odkalištěm. Malá poznámka, musíme mít na mysli, že v té době krajina v obci vypadala zcela jinak, veškeré zemědělské plochy byly udržované a sloužily buď jako pole nebo louky, na kterých rostlo pouze pár vzrostlých ovocných stromů. Takže krajina kolem vsi byla krásně přehledná. Při střelbách z těchto, sice malých děl, si místní obyvatele užili asi rámusu dost. Ke konci války, když Němci prchali, tak z důvodu aby si uvolnili nákladní auta, která potřebovala k odvozu svých vojáků, naházeli munici z vozů do potoka, který kolem protéká. V roce 1958 ještě jako malí kluci jsme v potoce nacházeli značné množství nábojů, přitom nebyl problém najít náboj do minometu nebo nějaký ten granát, který nám většinou sebrali starší kamarádi. No a pak jej v prostoru dolin (v místě dnešního odkaliště) odpalovali, a to tím způsobem, že se rozdělal oheň, granát se tam hodil, všichni se v patřičné vzdálenosti schovali a pak už se jen čekalo. Podotýkám, že veškerá munice byla značně zrezivělá. S odstupem času to byly dosti nebezpečné hrátky. Musíme si uvědomit, že byla zcela jiná doba a tak se také jinak k takovým nálezům přistupovalo. Vzpomínám, jak někdy kolem roku 1960 jsme našli s kamarádem v tomto potoku granát. Už si přesně nevzpomínám, co jsme s ním zamýšleli dělat. Jen vím, že jsem ho měl schovaný doma pod postelí a že druhý den ráno stál u postele okrskář (policajt) a jen řekl: „ Tak kde to máš? „ a já ukázal pod postel . On jej vytáhl, dal do brašny, trochu mi vynadal i domluvil a bylo hotovo, nebylo potřeba žádných pyrotechniků jako dnes. To jen pro představu jak to v té době chodilo. Při vzpomínání s mými vrstevníky na tyto časy si říkáme, že je až s podivem, že se tenkrát při takovýchto „volovinách“ nikomu nic vážného nestalo.
Po válce začata tento prostor využívat převážně Československá armáda, ale též svazarm a myslivci. Největšího rozmachu střelnice dosahovala na přelomu 50- let. Dokonce v této době areál střelnice hlídal a staral se o něj místní občan p. Syka. Také se tu občas utábořilo na pár dní vojsko, no a to potom si nás kluky vojáci posílali do místního obchodu, převážně pro cigarety a pivo. Za to nám dávali odznaky, ale také třeba i jejich tzv. KD stravu. Někdy kolem roku 1950 se tu utábořila vojska, která se sem dopravila po vlastní ose, a to až z města Louny, převážně ještě na koních. Na tehdejší dobu byla střelnice celkem technicky dobře vybavena. V horní části bylo různé zařízení na ovládání terčů, například mechanismus který terč po zásahu sklopil a po chvíli zase postavil či zařízení které terče vysouvalo nebo terče na pohybujícím se vozíku sloužící ke střelbě na pohybující se cíl. Po celé střelnici bylo vybudováno několik zákopů sloužících k cvičení vojsk ve střelbě z různých zbraní a hodu granátem. Nejdále od terčů byly okopy pro střelbu z kulometu, a to asi jen 10 metrů od místní komunikace. V zimním období tu často probíhaly noční střelby, ke kterým se používaly tzv. světlice, které se po vystřelení snášely na malém padáčku k zemi a osvětlovaly celý prostor. To bylo něco pro nás kluky, to jsme potom dole na louce čekali, kam to padáček zanese. Dalo by se říci, že to byla pro nás jakási trofej. Dokonce někdy také po takových nočních střelbách jsme ráno vstávali dřív a ještě před odjezdem do školy jsme zaběhli na střelnici a sundávali ze stromů tyto malé padáčky a pak ještě stihli autobus do školy, tenkrát se ještě dojíždělo do školy v Krupce. Podotýkám, že o tyto padáčky měli zájem i samotní vojáci, ti potom různou technikou na nich tvořili barevné obrázky většinou s vojenským motivem, které potom posílali svým blízkým domů. V těch dobách byla televize ještě v plenkách, tak že jsme jako děti trávili veškerý čas venku a vymýšleli čím se zabavit. A střelnice nám toto mimo jiné vše poskytovala. Například když vojáci po střelbách odešli do kasáren, tak jsme procházeli prostor a sbírali poztrácené a někdy i zapomenuté náboje, někdy se našlo i něco většího, ale o tom se nebudu rozepisovat. Také jsme tam rádi chodili, když tam cvičili střelbu z malorážky svazarmovci, to nás potom také nechávali občas zastřílet, což byl tenkrát pro nás zážitek.
Po invazi Československa v roce 1968 vojsky Varšavské smlouvy zabrala kasárna v Bohosudově, a tím i střelnici v Přítkově Sovětská armáda. V roce 1970 zabrali i sousedící zámeček, který jim sloužil jako strážnice, časem jej zdevastovali a zbyly z něj pouze ruiny. Postupem doby v dolní části postavili budovu, ve které byly uloženy 3 tanky T- 72A na podstavcích, které simulovaly jízdu v terénu. Na vrchu budovy byla řídící věž pro vedení střelby. Cvičili zde střelbu převážně ze spřaženého kulometu 7,62 mm a kulometu ráže 12,7 mm. V horní části pod lesem byly pohyblivé terče umístněné na kolejích. V roce 1991 při odchodu Sovětských vojsk z Československa armáda opustila i tento prostor. Dnes po nich zůstalo jen pár vyrytých jmen azbukou do buků rostoucích v přilehlé stráni.
V současnosti je tento pozemek „ranč Severní hvězda“ oplocen a využíván vyznavači koňského sportu, kteří zde každoročně pořádají rodeo doplněné řadou jiných aktivit, včetně moc pěkné westernové show.
V dnešní době se již název střelnice pro tento prostor nepoužívá. Dnes si pod pojmem střelnice každý vybaví místní kamenolom na kraji lesa v horní části obce. Tato střelnice v místním kamenolomu vznikla až později kolem roku 1972, kdy byla vybudována Severočeskými státními lesy Teplice. Dodnes je využívána převážně Policí ČR a Střeleckým klubem Lesy Teplice, ale i jinými vyznavači tohoto sportu.